Až do 13. století stály v našich krajinách hluboké pohraniční hvozdy. Teprve trvalé připojení Moravy k Čechám způsobilo, že hraniční lesy k této straně ztrácely původní strategický význam. Nastalo tu veliké dělení pozemků a vsi byly i s tehdejšími strážci přidělovány milovníkům a úředníkům zasloužilým o zeměpána. Králové sami po vzoru zemí západních vytvářeli šlechtu. Rádci, vůdci z ní voleni, svěřovali šlechtě župní hrady a často velmi rozsáhlé statky.
   Jeden z posledních čáslavských županů byl Zbislav z Bratčic znaku fialové orlice, který získal kolem roku 1215 pro svého syna Jence veliké díly Libeckého újezda až po naše kraje. Původ tohoto rodu dle Dalimila je v knížeti Lučanském Vlastislavovi, kterýžto mocný panský rod vládl hojnými statky na Žatecku. Potomci tohoto rodu se rozrodili v několik linií.
   Nejstarší diplomatický proslulý muž tohoto rodu bzl Comes Joannes filius comitis Sbizlai (kmet Jan, syn kmeta Zbislava). Od roku 1224 se vyskytuje v listinách pdo jiným jménem - totiž Joannes filius Zbislai de Bratčic - a konečně později je zván Joannes de Polmna.
   Tento Jan z Polné obdaroval také řád německých rytiřů, jak patrno z listiny krále Václava I. vydané dne 7. července 1242 na hrádku Křivoklátě, kterou král nadání potvrzuje.
V listině je mimo jiné uvedeno:

"Když tedy šlechtický muž Jan syn Zbraslavův (Zbislavův) ve prospěch mistra a bratří špitálu Panny Marie v Jerusalémě,
tedy řádu německých rytířů. Šlo o vsi Drobovice... dále patronátní právo kostela Panny Marie v Polné s dvěma vesnicemi a příslušenství postoupil, které obě Jankov nazývají... "

   Jedná se o zaniklou ves Janeč u Přibyslavi a o naši obec Janovice. Touto listinou získaly Janovice první písemnou zprávu o založení, i když zřejmě obec byla založena o něco dříve lokátorem, kterého určil Jan z Polné. Takovýto lokátor dostal od pána privilegium postavit obec, pro kterou byly vyměřeny hranice. Páni vyžadovali od lokátora zaplacení sumy, tím pak byli na několik let osvobozeni od poplatků a dávek. Půda i statek zůstaval nadále v majetku pána, ale osadník obdržel emfytetické právo hospodaření na pozemcích a právo ochrany v dané obci od náležejícího pána.
    Jan z Polné zemřel kolem roku 1245 a byl pochován v Drobovocích na Čáslavsku. Tímto nadáním se Janovice dostaly z pravomoci vrchnosti na polenském hradě, do níž se znovu už nikdy nedostaly.

čerpáno: Stanislav Sobotka "Janovice s osadou Skrýšov, Z historie obce",2001