:: Funkcionáři sboru

:: Výsledky soutěží

:: Fotogalerie

Historie

Požáry v minulosti
Dříve sice neexistovaly hasičské sobory, pokud však ve městě vypukl požár, byli všichni obyvatelé povinni dostavit se s putnami a koši k ohni a pomáhat při jeho likvidaci. Na městských branách visely žebříky, háky, plátěné koše. Při vypuknutí ohně se dávalo znamení na popravčí zvonek na radnici.
     I na vesnicích byly na příhodné zdi zavěšeny žebříky a háky. Obyvatelé obcí byli povinni pomoci i v sousedních vesnicích. Vypuknul-li ve městě požár většího rozsahu, potom hlásný, hlídající z věže ve dne v noci, začal „pulsovati“ jednotlivými ranami na velký zvon a pak se měli z vesnice vypravit na pomoc do Polné.
     Takové velké ohně byly v roce 1734 v Polné dva. Pomáhali při nich i janovičtí a skrýšovští občané. Poprvé to byla část náměstí při Horní bráně včetně celého židovského města. Podruhé hořel polenský zámek. Zapálila ho dcera vrchního Všetečky ze zoufalství a šílenství, neboť prý jí odvedli na vojnu milence „nepřiměřeného jejímu stavu“ (jak pověst o Cikánce vypráví).
     Začátek 19. století je dobou velikých požárů měst v našem okolí. Dne 23. května 1823 v 7 hodin ráno vypukl velký oheň v Polné, kde shořelo 49 domů křesťanských a 32 židovských. Shořel i kostel sv. Barbory, kterýpak už nikdo nechtěl opravit a pouze zásluhou kolátorníků byl později opraven a nedošlo ke zrušení. Dále shořela kostnice na hřbitově a věž na Horní bráně, které už nebyly znovu obnovovány. Po tomto ohni nastal částečná úpadek řemesel v Polné a odstěhovalo se odtud asi 106 židovských občanů.
     Největší požár v historii Polné vypukl dne 4. srpna 1863 v domě pod děkanstvím. Vyhořelo při něm 28í domů se všemi vedlejšími budovami a děkanský kostel, u něhož se zřítila věž. Zahynula při něm hlásná Miliánová, která na věži kostela do poslední chvíle zvonila na poplach. Při spouštění se po provaze z věže ji opustily síly a pádem na dlažbu se zabila. V důsledku tohoto požáru zůstalo asi pět set rodin bez přístřeší a bez potravin. Celková škoda byla odhadována půl až 1 milion zlatých a jen z nepatrné části byla krty pojištěním. V roce 1873, deset let po tomto ohni, byl v Polné ustaven dobrovolný požární sbor. Jeho prvním velitelem byl zvolen Jan Langr.
     Zmínka o prvním velikém požáru v Janovicích je ze dne 24. října roku 1829, kdy v 8 hodin večer vypukl velký požár v domě čp. 32. Usedlosti byly v té době převážně ze dřeva. Příznivé podmínky tak způsobily, že tomuto požáru podlehlo ve dvou hodinách 12 chalup a jedna pazderna. Tento požár byl velkým neštěstím pro obec, neboť lidé zachránili před ohněm stěží holý život. Pro ulehčení bídy věnoval kaplan P. František Vítek 4 zlaté pro žáky na školní knihy a děkan P. Josef Martinec věnoval mnoho obilí, slámy i peníze v hotovosti v celkové hodnotě 130 zlatých.
     Dne 1. července 1874, jak vypráví místní učitel K. Vrba v pamětní knize školní, vypukl velký oheň v Janovicích. „Na tento den o půlnoci vyšel oheň dosud neznámým způsobem v dolením dílu vesnice a sice čp. 10, podporován jsa větrem, který vál k východní straně, pak se ale na vesnici obracel, uchvátil ihned vedle stojící dřevěnou chalupu čp. 12 a spolu v obou jsa mnoho dříví, šířil se rychlostí blesku, že byl taktéž vedle stojí statek čp. 16 a čp. 38 v okamžitém plameni. A hned nebyla dostatečná síla a pomoc a poněvadž lidé byli právě v nejtvrdším spánku pohříženi nic zlého netušíce, až vše bylo v plamenu, byli vyburcováni, sotva že dobytek a něco málo majetku zachrániti mohli, ostatní vše strávil až na zdi neúprosný živel. Neúnavnou péčí několika občanů zvláště prvního starosty j. Coufala podařilo se uhájiti čp. 42 vedle stojící, které již chytalo a bylo takřka hrátí živlu, který by se byl dále ihned ku škole po statcích dostal. Oheň byl až k ránu pomocí nově založeného Dobrovolného hasičského sboru Polenského, který se stříkačkou přítomen byl, po neúnavné práci udušen byl. Bída pohořelých jest velká a nezachovali ničeho k živobytí ani k přebývání jenom trochu rozvalin a rumu.“
     Dne 17. června 1885 vypukl oheň v kolně čp. 1 v Janovicích večer za silné bouřky. Vydatnou pomocí občanů místních a skrýšovských byl tento požár omezen na kolnu, stodolu a chlévy.

Založení hasičského sboru
     Po zkušenostech z jiných obcí, zvláště Polné, rozhodla se obec Janovická v roce 1900 přikročit k založení sboru dobrovolných hasičů. Toto rozhodnutí místních občanů bylo podporováno hlavně místním starostou Frant. Coufalem, učitelem Frant. Suchým a okresním starostou Janem Plevou ze Skrýšova. Ještě téhož roku byl proveden nábor členů sboru v počtu 21 mužů.
V seznamu jsou uváděni tito členové:

Jméno	č.p.	Jméno	č.p.	jméno	č.p.
Böhm Jan	28	Došek Jan	3	Kučera Josef	21
Cejnek Jan	13	Došek Jan	31	Marek František	54
Cink František		Došek J.		Marek Tomáš	35
Coufal František	42	Hrůza Václav	26	Musil Josef	29
Čejak František	21	Kornel František	9	Peřina Josef	39
Dobrovolný František	21	Krátký Matěj	51	Peřina Jindřich	40
Dohnal František	5	Krátký Petr	51	Šlégl Josef	2

     V následujícím roce 1901 byla již objednávána výzbroj a výstroj. Dosud je uchován v archivu účet firmy Karel Churian v Hlinsku, majitele závodu na hasičské náčiní ze dne 27. července 1901 za materiál, zaslaný do stanice Polná – Štoky, a to:
13 přileb obyčejných s černým hřebenem,
2 přilby pro členaře a 2 pro četaře,
4 přilby pro jednatele, předsedu a dva náčelníky,
2 přilby z čínského stříbry, český tvar s dlouhým hřebenem s podložkou ze zlatokopu,
zlacený šupinový pásek a vroubk. čelní pásek
V celkové hodnotě přilby rč. zl. 105,40
6 pásů lezeckých, 3 bouračské a 10 obyč. vč. sekyrek 106,20
127 m plátna (šíře 62 cm) na cvičné stejnokroje 63,50
23 souborů režných čamar 18,40
ostatní materiál (náramky, píšťalky aj.) 60,72
celkem 354,22
     Účet byl vystavován ve zlatých rakouského čísla. Úhrada byla prováděna tehdy již platícími korunami a to 108,44 K, k tomu 5,88 K poštovné, tj. 714,32 K celkem. V roce 1902 byla od firmy Smekal v Praze na Smíchově zakoupena nová ruční stříkačka v ceně 1 600 zl. Na úhradu byla použita též podpora z hasičského fondu pro věcné podpory okresního zastupitelství okresu Polná ve výši 260 K. Přesto byla splácena z různých výtěžků a příspěvků po dobu 6 let. Dne 31. 1. 1911 sbor objednává u firmy J. Lux v Chocni 40 m hadic a jednu stáloproudní berlovku. Dne 6. 2. sbor již obdržel účet za zaslané zboží. Prvním požárem po založení sboru, u kterého zasahoval, byl požár stodoly ve Stáji u Běhalů. Druhým velkým zásahem u požáru byla likvidace požáru ve Skrýšově u Neumanů dne 9. 6. 1910, kdy vyhořela stodola, kolna a chlévy. Hasičský sbor se dále podílel na likvidaci požárů ve Stáji u Perničků a v Hrobě v roce 1912. V roce 1913 to byly již tři zásahy, a to v Rudolci u p. Fišera, v Záborné u p. Mokrého a v Janovicích 1. prosince pazderna p.Čermáka.
     Na valné hromadě sboru dne 17. 1. 1909 navrhl velitel p. Jan Došek, aby pokuty z polního pychu apod. byly pokud možno (hlavně při smírném vyřešení) určovány do pokladny hasičského sboru, aby se slabé finance spolku poněkud zmohly. Tento návrh byl jednohlasně přijat. Byl dodržován až do dnešních dob před založením JZD a byl takto často dobrým přínosem do hasičské pokladny. V roce 1912 vystoupil sbor z hasičské župy Německo-Brodské a přistoupil k nově zřízené župě Polenské. Z dostupných materiálů není možno zjistit, kdy byla provedena výstavba skladiště. V roce 1911 bylo však již rozhodnuto požádat obecní zastupitelstvo o vdláždění skladiště. Teprve v roce 1922 byla na udusanou zem nasypána škvára a písek. V letech 1926 – 27 byl zhotoven prkenný strom ve skladišti. Po zakoupení motorové stříkačky byla část podlahy zhotovena z prken.
     Dne 9. července 1922 konal sbor veřejné cvičení se sborem záborenským. Před cvičením se konala valná hromad župy. Při cvičení bylo ukázáno, jak uhasit hořící stavení. Sbor ze Záborné hájil stavení druhé. Samaritánský sbor z Polné demonstroval ošetření zraněného hasiče. Po cvičení oba účinkující sbory defilovaly před funkcionáři župy. Odpoledne se potom při koncertu v hostinské zahradě a večer v sále pobavili přítomní tancem. Při cvičení a při koncertě se prodávaly sjezdové odznaky. Účast odpoledne i večer byla hojná. Přebytek za cvičení činil 478 Kč, jež připadly místnímu sboru. Předsednictvo župy poukázalo sboru 100Kč jako příspěvek na uhrazení vydání při sjezdu.
     Po desetileté přestávce musel sbor opět zvýšit svou akceschopnost, neboť nastalo opět období větších požárů. V Janovicích hořelo 21. 8. 1923 u Kolářů (stodola, kolna), v Polné zasahoval sbor při požáru stodoly u jatek a v Sirákově v témže roce vypomáhali členové sboru při velkém požáru, kdy vyhořela větší část obce. V roce 1924 sbor zasahoval též při požáru domku p. Kašíka ve Stáji. Roku 1925 vypomáhal sbor při hašení hromadného ohně tří domů v Záborné (u Musilů, Peřinů, Liláků). Rok 1926 začal ohněm. Hned 1. ledna v 8:30 hod večer vznikla požár usedlosti č. 18 u Bratršovských. Shořelo domovní stavení, stodola i kůlna. Uhořeli 2 koně, 5 kusů hovězího dobytky, koza a drůbež. Oheň se rozšířil na stavení č. 19 Vincence Chmela, kdež byl úsilím hasičského sboru lokalizován. Druhým zásahem hasičského sboru v roce 1926 byl požár u Andělů a Musilů.
     Velkými požáry v Janovicích byl poznamenán rok 1927. dne 10. 5. vypukl požár u usedlosti č. 23 Jana Chmela, který se rozšířil na usedlost č. 21 Antonína Chmela a na usedlost č. 24 Jar. Cinka. Ve všech těchto třech zemědělských usedlostech zničil tento neúprosný živel jak stodoly, tak domovní budovy.
     Ještě se lidé nevzpamatovali z jednoho ohně a již tu byl do týdne daleko větší požár. Dne 17. května vypukl požár u kováře Frant. Formáčka, odkud byl přenesen na sousední stavení č. 13 Jana Cejnka. Kus hořící lepenky byl zanesen větrem na stodolu Josefa Sebroně č. 8. Odtud se rozšířil na stavení č. 4 Tomáše Perničky, č. 5 Františka Dohnala, č. 6 Anny Němcové, č. 7 Boh. Chmela, č. 9 Františka Kornela, č. 39 Františka Chmela, č. 41 Josefa Cinka, č. 47 Františka Marka, č. 55 Františka Chmela. Celkem lehlo popelem 12 stavení.
     Jaká to byla velká škoda pro postižené si můžeme udělat z následujícího přehledu. Cena nemovitostí těchto 12 usedlostí byla odhadnuta na 481 500 Kč, na kterých váznulo ještě 53 500 Kč dluhů. Škoda vzniklá požárem na nemovitostech byla vyčíslena komisí na 311 000 Kč, to je bezmála tři čtvrtiny hodnoty všech budov. Pojištění budov měli poškození zemědělci sjednáno pouze v hodnotě 140 800 Kč. Mimo škody na nemovitostech komise zjistila další škody movité:
Movitosti (nábytek, prádlo, peřiny aj. ) 62 320 Kč
Hospodář. stroje (žentoury, mlátičky, čistící mlýnky aj. ) 9 330 Kč
Hospodář. nářadí (vozy, pluhy apod. ) 21 580 Kč
Zásoby (obilí, seno, sláma, potraviny) 29 990 Kč
Peníze na hotovosti 300 Kč
Škody na telatech a prasatech 1 550 Kč
Drobné zvířectvo (slepice, husy, kachny) 2 280 Kč
Ostatní zásoby (dřevo, prkna, uhlí, hnojiva) 24 750 Kč
Celkem škody movité 152 100 Kč
Celkem škody způsobené tímto požárem činily tedy 463 100 Kč
     Místní občanstvo darovalo postiženým potraviny i obilí, ministerstvo vnitra povolilo potravu pro pohořelé za 25 000 Kč. V politickém okrese vykonána sbírka, jež vynesla 2 100 Kč. Při zachraňovacích pracích bylo též zničeno mnoho hasícího materiálu. Byla podána žádost o podporu sboru 10 hasičským pojišťovnám, z nichž pět pojišťoven poskytlo podporu celkem 849 Kč.
     V roce 1931, po čtyřech letech bez požáru, musel sbor zasahovat u tří požárů. Dne 11. července v 6 hodin ráno vznikl požár ve stavení čp. 37 u Bémů, ten se rozšířil na sousední chalupu čp. 32. Obě stavení úplně shořela. Dne 19. listopadu hořelo v čp. 52 u Kolářů. Shořela stodola a kolna, domovní stavení bylo zachráněno. V tomto roce hořelo i v Záborné u Strnadů.
     Následující rok musel bát sbor opět v pohotovosti a zasáhnout u dvou požárů. Dne 2. června 1932 ve 3 hodiny ráno vznikl požár na Skřivánku u Frant. Marka. Zachvátil i stavení Petra Chvátala. Obě chalupy byly úplně zničeny. Dne 28. června 1933 sbor vypomáhal při zásahu u požáru v Záborné na usedlostech u Mokrých a Jelínků. Dne 22. března 1935 vypukl prudký živel v čp. 15 u Formáčků a v čp. 37 u Bémů. Oheň zničil obě stavení. Finanční příjmy musel sbor hned od svého založení získávat z výtěžku vlastních pořádaných akcí, z dobrovolných příspěvků jiných organizací a z příspěvků obecních a státních rozpočtů. Majetek takto získaný byl vždy majetkem spolku a sloužil při živelních pohromách k ochraně majetku celé společnosti. Teprve v roce 1942 přechází veškerý majetek, určený k účelům požární ochrany, do správy majetku obce (viz. Nařízení ministerstva vnitra z 18. 6. 1942). Obec tak přejímá i všechny závazky vzniklé hasičským sborům při pořizování hasičského materiálu. Dle zápisu z 8. 8. 1942 se převádí do majetku obce Janovic:
Dvoukolová stříkačka 25 000,- K z roku 1941
Čtyřkolová ruční jednoproudová stříkačka 1 000,- K z roku 1902
Nářadí 500,- K z roku 1901
Výzbroj 8 000,- K z roku 1938 – 42
     Byly převzaty i závazky, tj. dluh u hospod. Záložny za stříkačku v ceně 20 000,- k a za výzbroj 14 500,- K. Tímto oceněním nebylo nutno dělat vzájemné finanční vyrovnání. Prostředky k zajišťování činnosti sboru byly někdy nepatrné, což lze usoudit z toho, že k 1. lednu 1909 bylo v pokladně pouze 10,80 K, což nestačilo ani na první výlohy v měsíci lednu. Příjmy v jednotlivých letech bývaly rozdílné, podle toho jaká byla veřejná činnost spolku. např. v roce 1910 to bylo 132,32 K, v roce 1920 35,62 Kč, v roce 1923 1 811,- Kč, v roce 1930 2 284,- Kč, v roce 1931 754,- Kč, v roce 1936 4 737,- Kč, v roce 1945 1 405,- Kč, v roce 1947 8 479,- Kč.
     Od roku 1942 byly větší akce financovány z obecních rozpočtů. Teprve po roce 1950 se rozpočty požárních sborů staly součástí rozpočtů národního výboru, který je plně odpovědný za požární ochranu v obci. Od té doby už nejsou sbory nuceny vyžadovat jakékoliv příspěvky na zajištění své existence.
     Hasičský sbor byl v dřívější době jediným organizátorem kulturní činnosti v obci. Jednalo se hlavně o pořádání tanečních zábav a v pozdější době o hraní ochotnického divadla, kdy byla každoročně sehrána 2-3 představení a v roce 1935 dokonce 5 her. Unikátem tohoto jeviště byla ručně malovaná opona s kněžnou Libuší a Hradčanami. Hodnota jeviště byla v tehdejší době ceněna na 5 000,- Kč. V roce 1957 byl místní požární sbor organizátorem zhotovení tanečního parketu, mnoho let pak byly na zrušeném rybníčku „Stávku“ pořádány tradiční „výlety pod kaštany“. Protože v obci neexistovala organizace Červeného kříže, spadalo do povinností hasičského sboru i poskytování první pomoci v obci. Z tohoto důvodu byli někteří členové vycvičeni v samaritánské službě. Zároveň byl sbor vybaven potřebnými pomůckami. Samaritánským zpravodajem byl Alois Čejka, který byl v roce 1935 okresním samaritánským náčelníkem.
     V roce 1935 přistoupil do místního hasičského sboru významný hasičský pracovník, přistěhovavší se místní řídící učitel Václav Dřevo. Dosud pracoval jako starosta sboru v Šimanově a jako významný pracovník v župě Humpolecké. Po přistoupení do sboru byl zvolen branným referentem a později pracoval jako velitel v župě Polenské. Byl redaktorem nově vydávaného časopisu „Hasičská stráž“ pro šestý hasičský kraj (až po Český Brod)
s redakcí v Janovicích.
     7. června 1936 bylo konáno na Kučerově zahradě v Janovicích velké župní cvičení. Program tohoto cvičení byl následující: ve 14:00 hod. začalo vítání sboru, potom následoval průvod. V 15:00 hod. došlo k předání praporů a přísaze. Cvičení konaly: žákyně s věnečky, žáci s puškou, ženy s kotouči, žáci se stříkačkou, muži s háky, vystoupení sboru z Polné, ženy se stříkačkou, požární útok, defilé. Finanční vyúčtování z tohoto hasičského sjezdu bylo pro sbor posilou, neboť skončilo čistým výtěžkem 1 804,- Kč.
     Na valné hromadě 24. listopadu 1940 se členové rozhodli o zakoupení motorové stříkačky. Hned začátkem příštího roku byla stříkačka firmou „Stratílek“ z Vysokého Mýta dodána. Dne 31. 3. byl vystaven účet na požární stříkačku model 323 se čtyřválcovým motorem o výkonu 32 HP a o výkonu čerpadla 1250 litrů za minutu. Cena po odpočtu vlastní náhrady dopravného činila 26 236.- K. V roce 1942 byla ustanovena hasičská četa v osadě Skrýšov. Jejím velitelem byl zvolen Landa Alois. K dispozici jim byla předána ruční stříkačka. Tato četa pracovala po několik let.
     Od doby druhé světové války vypomáhal sbor několikrát při likvidaci požáru. Dne 12. ledna 1946 hasil požár stodoly v č. 31 zemědělce Lad. Novotného, která však lehla popelem. Těsně stojící stodola č. 30 byla zachráněna. Dále to byla likvidace lesního požáru v lese „Páleniny“, požáru v lese Špitál a v roce 1983 ve Staňkovém lese. Zmobilizování sboru
k aktivnější činnosti donutil rok 1974 dvěma požáry v Záborné. Nejdříve to byl požár stohu semen. Statku a pak 30. září požár kravína v JZD Vysočina. Posledním zásahem požárního sboru byla výpomoc při likvidaci požáru rodinného domku Frant. Nováčka ve Skrýšově č. 11 dne 1. února 1991.
     Po celou dobu svého trvání pořizoval sbor několikráte stejnokrojové doplňky. Tak například v roce 1923 sbor pořídil 5 párů kalhot z režného cilinku za 194,- Kčs. V roce 1925 sbor pořídil poměrně draho 19 modrých čapek za obnos 723,- Kčs. V roce 1933 bylo objednáno u firmy v Poděbradech 5 slavnostních blůz za 1 238,- Kč. V roce 1936 bylo rozhodnuto zakoupit látku na dalších 11 blůz od p. Zábranského z Polné. V roce 1952 sbor obdržel 9 nových prac. obleků /modrých/ v ceně 1 000,- Kčs. V roce 1973 byly opět zakoupeny nové modré cvičné oděvy, poněvadž oděvy z roku 1952 byly již opotřebované. Začátkem roku 1975 byly zakoupeny pro sbor z výtěžku za sběr želet. šrotu vycházkové stejnokroje z tesilu á 900,- Kčs. Na podzim roku 1973 byl zakoupen pro potřebu sboru od místního JZD dodávkový automobil značky ŽUK za 36 000,- Kčs. Po celkové úpravě slouží k rychlému přesunu k požáru.
     Vzhledem k nevyhovujícímu stavu dosavadní zbrojnice na horním konci návsi byla v roce 1976 započata brigádnicky výstavba nové zbrojnice adaptací kolny v č. 1 za kulturním domem. V roce 1977 bylo se stavbou pokročeno natolik, že bylo možno 29. října veškerou techniku převézt ze staré zbrojnice do nové. V roce 1981 až 1982 souběžně s výstavbou prodejny Jednoty byla provedena další část stavby, ve které byla umístěna zasedací místnost a pomocný sklad materiálu.